Průběh státní závěrečné zkoušky magisterské
Zahájení zkoušky a vylosování okruhu k vypracování výzkumného projektu
Termín zahájení státní závěrečné zkoušky je vyhlášen v IS MU jako zkušební termín předmětu RLZkM Státní závěrečná zkouška magisterská. K tomuto termínu se studenti přihlašují do termínu upřesněného v IS MU. Vlastnímu zahájení státní závěrečné zkoušky magisterské předchází losování okruhu, ze kterého bude vypracován výzkumný projekt. K losování typicky dochází tři pracovní dny před zahájením státní závěrečné zkoušky magisterské; přesné datum a čas pro daný semestr se nachází v poznámce k vypsanému termínu státní závěrečné zkoušky magisterské v IS MU.
Okruh, v jehož rámci budou studenti vypracovávat výzkumný projekt, se losuje z okruhů Obecné religionistiky. Vylosováním okruhu se studující zavazuje vypracovat výzkumný projekt na samostatně zvolené téma, které bude do tohoto tematického okruhu spadat a bude jeho vhodným zúžením nebo konkretizací. Studující musí být schopni detailně a přesvědčivě obhájit vazbu svého projektu na vylosovaný okruh, neboť dodržení tématu je jedním ze zásadních kritérií hodnocení.
Po vylosování okruhu je určen čas na samostatnou přípravu návrhu výzkumného projektu v délce 60 hodin (přesný nejzazší termín odevzdání je určen uzávěrkou vyplňování příslušného odpovědníku). Návrh výzkumného projektu se vypracovává do odpovědníku „Formulář projektu“, zveřejněného mezi odpovědníky kurzu RLZkM Státní závěrečná zkouška magisterská (Studijní materiály > Odpovědníky). Ve všech polích je nutné striktně dodržet uvedené limity znakového rozsahu.
Vlastní průběh státní závěrečné zkoušky magisterské
Státní závěrečná zkouška magisterská je zahájena podle rozpisu komisí v poznámce ke zkušebnímu termínu v IS MU. Skládá ze dvou části, které jsou hodnoceny odděleně: 1) obhajoby diplomové práce; 2) obhajoby vypracovaného a v řádném termínu odevzdaného výzkumné projektu na vylosované téma z okruhů Obecná religionistika.
Obhajoba magisterské diplomové práce
Obhajoba je zahájená stručnou prezentací studenta, ve které představí základní teze a závěry předkládané magisterské diplomové práce (v délce maximálně 20 minut). Po této části následuje prezentace posudků školící a oponující osoby (v délce maximálně 10 minut). Následně je studujícímu poskytnut prostor pro reakci na připomínky a podněty z posudků, po kterých následuje obecná a podrobná rozprava (maximální délka této části je 30 minut).
Obhajoba návrhu výzkumného projektu
Po ukončení první části vyhrazení obhajobě magisterské diplomové práce probíhá obhajoba návrhu výzkumného projektu. Na tuto část státní závěrečné zkoušky magisterské je vyhrazeno 30 minut (asi 10 minut představení projektu, asi 20 minut obecná rozprava a reakce na připomínky a podněty členů komise).
Tato část státní závěrečné zkoušky magisterské se uskuteční rovněž za situace, kdy návrh výzkumného projektu nebyl odevzdán určeným způsobem či ve stanoveném termínu. Komise v takovém případě konstatuje, že návrh výzkumného projektu nebyl řádně předložen a je tedy hodnocen jako nevyhovující.
Zhodnocení výsledku státní závěrečné zkoušky magisterské a určení hodnocení
Po ukončení obou částí, tedy obhajoby magisterské diplomové práce a obhajoby návrhu výzkumného projektu, se komise s přihlédnutím k jejich průběhu usnese na jejich hodnocení (obě tyto části jsou posuzovány odděleně) a na jejich základě je následně určen celkový výsledek státní závěrečné zkoušky magisterské.
Výstupy z učení magisterského studia oboru Religionistika na FF MU a způsob jejich ověřování na státní závěrečné zkoušce
Magisterské studium religionistiky na FF MU organicky navazuje na studium bakalářské. Není však pouhým faktografickým rozšířením bakalářského studia, nýbrž klade důraz na osvojování kompetencí v kvalitativních a kvantitativních přístupech a jejich vzájemných kombinacích při studiu náboženství v mezioborových souvislostech. Spolu se zaměřením na teorie o náboženském myšlení a chování je součástí studia také systematický rozvoj přenositelných dovedností, které zahrnují organizaci výzkumu, aplikaci a popularizaci religionistiky ve veřejném prostoru.
Z tohoto profilu magisterského studia religionistiky na FF MU vyplývá i pojetí státní závěrečné zkoušky. Hlavním předmětem ověřování je schopnost kritického, analytického a tvůrčího teoreticko-metodologického myšlení o religionistických tématech a schopnost přesvědčivě obhájit vlastní přístup a teoretickou pozici na základě navrženého výzkumného projektu.
Návrh výzkumného projektu
Základní informace
Obhajoba návrhu výzkumného projektu je ústřední částí ústní zkoušky a doplňuje obhajobu závěrečné práce. Z hlediska prokázání kompetencí získaných studiem návrh výzkumného projektu doplňuje především realizaci a obhajobu závěrečné práce. Zatímco realizací a obhajobou závěrečné práce se prokazuje schopnost pracovat systematicky, dlouhodobě a s použitím jasných metodologických postupů na vybraném výzkumném problému (formulovaném s pomocí vedoucího práce) a tuto práci zdárně završit, návrhem projektu se prokazuje schopnost samostatně formulovat konkrétní téma výzkumu v rámci zadaného (vylosovaného) okruhu, podrobně rozpracovat výzkumný problém a objasnit jeho teoretickou relevanci, formulovat a zdůvodnit výzkumné otázky a zvolit vhodné metody získávání a analýzy dat, respektive pramenných údajů.
Základní požadavky na návrh výzkumného projektu
Struktura projektu je jednotná a žádnou její část nelze vynechat. Na jednotlivé části projektu jsou kladeny konkrétní obsahové požadavky, jejichž cílem je (1) napomoci formulovat všechny podstatné části projektu a (2) maximalizovat míru objektivity hodnocení projektů.
Základním parametrem projektu je jeho vazba na výstup (v případě, že by výzkumný projekt byl skutečně řešen). Tímto virtuálním výstupem se míní individuální odborná studie založená na práci jednoho člověka po dobu jednoho roku. Projekt proto formuluje cíle dosažitelné za jeden rok a nepočítá s výzkumným týmem.
Na obecné rovině lze požadavky na návrh výzkumného projektu v souvislosti s jeho formální výstavbou shrnout následovně:
Dodržení vylosovaného tématu: schopnost formulovat v rámci vylosovaného okruhu konkrétní téma, schopnost detailně a přesvědčivě zdůvodnit vazbu konkretizovaného tématu projektu na vylosovaný okruh.
Jasnost, stručnost a přehlednost prezentace: tento požadavek je prověřen především omezením rozsahu textu projektu maximálním povoleným počtem znaků u jeho jednotlivých částí.
Jasné formulace všech podstatných aspektů výzkumného plánu: tomto požadavku slouží rozčlenění projektu do částí s jasně vymezenými obsahovými požadavky.
Koherentnost návrhu: jednotlivé části projektu na sebe logicky navazují a zároveň jsou vzájemně propojeny tak, aby jejich naplňování obsahem poskytovalo zpětnou vazbu týkající se soudržnosti celku.
Zásadním požadavkem kladeným na projekt je udržování vazby mezi teorií a konkrétními problémy, resp. mezi obecně formulovanými cíli a východisky a konkrétními praktickými kroky k jejich dosažení. Proto struktura projektu nutí členit obecně formulovaný úkol do konkrétně představitelných dílčích kroků vedoucích k jeho realizaci.
V případech, kde je to relevantní, je vyžadována také reflexe etické dimenze výzkumu.
Požadovaná struktura projektu je následující:
|
Položka ve formuláři návrhu výzkumného projektu |
Ověřované kompetence / hodnocené charakteristiky |
|
Název projektu |
Schopnost výstižně formulovat téma a dodržet zadání (vylosovaný okruh). |
|
Název projektu anglicky |
Přesnost překladu, jazyková kvalita. |
|
Autor/autorka |
- |
|
Anotace (max. 1000 znaků): Stručné shrnutí záměrů a cílů projektu. |
Schopnost jasně a stručně shrnout podstatné aspekty řešeného projektu. |
|
Klíčová slova: Slova a kratší sousloví vystihující podstatu projektu (obvykle 3-10). |
Schopnost jasně vystihnout několika slovy a souslovími (obvykle substantivními) podstatné aspekty řešeného projektu. |
|
Teoretická východiska a cíle (1000-2000 znaků): Jasný popis toho, čeho chce projekt dosáhnout, ve vztahu k obecnějším teoretickým problémům, k jejichž řešení má prostřednictvím prozkoumání dílčí otázky přispět. |
Schopnost jasně formulovat cíle, jichž má být dosaženo prostřednictvím roční komplexní výzkumné aktivity; schopnost ukázat, z jaké pozice / v jakém diskursu je celý problém formulován; schopnost prokázat vazbu mezi řešením problémů dílčích a obecných, tj. schopnost objasnit širší souvislosti řešení dílčího problému. |
|
Posun ve stavu bádání (1800-3600 znaků): Popis toho, v jakém stavu se nachází bádání v dané oblasti a jakým způsobem navrhovaný projekt naše poznání rozšíří. |
Schopnost vystihnout v několika větách podstatné problémy aktuálního stavu bádání a jejich stávající řešení; schopnost jasně identifikovat nedostatky, slabá či nepokrytá místa aktuálního stavu poznání a zvolit originální a přínosné téma; schopnost demonstrovat, jakým způsobem mohou konkrétní kroky a naplnění konkrétních zvolených cílů navrhovaného výzkumu tyto mezery zaplnit či nedostatky napravit. |
|
Způsob řešení (1800-3600 znaků): Detailní popis postupu řešení: 1. konkrétní výzkumné otázky (a jejich zdůvodnění v rozsahu dostatečném pro názorné předvedení vazby mezi těmito otázkami a konkrétními výzkumnými cíli na straně jedné a mezi těmito otázkami a dílčími výzkumnými kroky – jejichž popis následuje – na straně druhé); 2. objasnění povahy relevantních dat / pramenných údajů a případného způsobu redukce jejich množství tak, aby se analýza dala reálně provést ve stanoveném čase (tj. jeden člověk v jednom roce) reálně provést; 3. objasnění způsobu získání dat / pramenných údajů a jeho relevance vzhledem k výzkumným otázkám; 4. je-li tato otázka v daném typu výzkumu relevantní, objasnění (a) možných etických (právních) problémů spjatých se způsobem získávání (a případně i interpretace) dat a (b) způsobu jejich řešení v rámci projektu; 5. objasnění metody analýzy dat a její relevance vzhledem k výzkumným otázkám, výzkumným cílům a teoretickým východiskům projektu; 6. předběžný časový plán řešení projektu. |
Schopnost realisticky naplánovat dílčí praktické kroky k realizaci komplexního a dlouhodobého úkolu; schopnost přeformulovat obecně vymezený problém do konkrétních, empiricky zodpověditelných otázek; schopnost ukázat vazbu mezi empiricky konkrétním a teoreticky obecným aspektem řešení výzkumného problému; schopnost prokázat relevanci konkrétního typu informací pro zodpovězení konkrétních otázek; schopnost zvolit vhodný způsob získávání informací ve vztahu k jejich požadovanému typu; schopnost prakticky využít znalost základních vědeckých metod sběru dat / vyhledávání pramenných údajů; schopnost promyslet etickou a právní dimenzi pěstování konkrétní vědecké praxe a řešit etické problémy související s citlivostí získávaných informací (je-li to v daném typu výzkumu relevantní); schopnost volit takový postup analýzy, který odpovídá požadovaným výsledkům, typům dat / pramenných údajů a teoretickým předpokladům; znalost základních metod analýzy dat / pramenných údajů ve společenských, resp. historických vědách a schopnost zdůvodnit jejich použití v konkrétním případě. |
|
Očekávaný přínos a využitelnost výsledkůprojektu (max. 1000 znaků): Stručné objasnění toho, komu jsou výsledky výzkumu určeny a jakým způsobem bude možné je využít v dalším rozvoji bádání, případně též ve vzdělávání či jiných oblastech společenské praxe. Poznámka: Cílem této části není uvést co nejširší myslitelné využití, tj. popsat, k čemu všemu by bylo hypoteticky možné výsledky využít. Cílem je pouze vysvětlit, jakým způsobem je budou moci využít jejich primární adresáti. |
Schopnost identifikovat skupiny, pro něž jsou výsledky plánovaného výzkumu potenciálně nejvíce přínosné; schopnost identifikovat oblasti bádání, jejichž rozvoji mohou výsledky výzkumu potenciálně nejvíce přispět. |
|
Citovaná literatura: Odkazy (výhradně) na použitou literaturu. |
Schopnost identifikovat teoretické, empirické a metodologické práce nejrelevantnější pro zdůvodnění výzkumu; schopnost proměnit znalost aktuálního stavu odborné diskuse v efektivní způsob zdůvodnění potřebnosti projektu a vhodnosti postupů zvolených k jeho řešení. |
|
Bibliografie k tématu projektu: Seznam zásadních teoretických a metodologických prací, souhrnné literatury a nejvýznamnějších pramenů / datových zdrojů. |
Schopnost se rychle a kvalitně zorientovat v hlavních zdrojích informací pro zpracovávaný projekt. |
Tematické okruhy a požadavky státní závěrečné zkoušky
U jednotlivých okruhů z obecné religionistiky jsou uvedeny také rozvíjející odrážky. Ty losovány nejsou a slouží pouze pro inspiraci při přípravě návrhu výzkumného projektu.
Formuláře
Formulář návrhu výzkumného projektu – textová podoba; u státní závěrečné zkoušky se nicméně nepoužívá textová podoba, nýbrž odpovědník v IS MU; doporučujeme jeho vyzkoušení během semestru, viz odpovědníky kurzu RLZkM Státní závěrečná zkouška magisterská (Studijní materiály > Odpovědníky).