Religionistika se neptá, zda Bůh existuje. Ptá se, proč na tom lidem záleží — a jak to přesně zjistit. Tohle je výchozí otázka nového podcastu, který od června 2026 vydává Ústav religionistiky Filozofické fakulty MU v Brně.
Šalina číslo 12 projíždí Brnem každý den. Náboženství potkáváme podobně v každodennosti, v datech, v historii i v dnešních společnostech. Ne jako posvátnou esenci, ale jako příběh, který lidé obývají – ve kterém jednají, sdílejí a hledají.
Religionistická témata nemusíte najít pouze na stránkách akademických časopisů, ale i ve formě poutavých obrazů a fotografií, které doplněny informativními texty můžete nyní shlédnout i v online formě.
V našem repertoáru najdete výstavu "Ženy na FF v minulosti a dnes" o postavení žen na Masarykově univerzitě v podobě medailonků vybraných ženských osobností. Druhá výstava s názvem "Ve smyslu Indie: tělesnost a rituál v indických tradicích" představuje indickou kulturu ve své celistvosti skrze smyslové vnímání.
Indie pro moderní Západ často představuje mystickou krajinu tiché moudrosti, meditace a smyslového odpoutání se od světa. Rituální život v Indii však zaměstnává lidské tělo na všech úrovních smyslů. Barvy, zvuky, chutě i vůně zde zprostředkovávají kontakt s božstvím způsoby, jež jsou často dost vzdálené od západních představ o spiritualitě.
Chcete poznat indické tradice všemi smysly? Výstava fotografií z cest pracovníků a studentů Ústavu religionistiky FF MU po Indii mezi léty 2003 a 2019 poukazuje na specifika smyslového prožívání rituálů v indických tradicích v kontrastu se zažitými západními představami. Fotografie zdůrazňují každodenní, tělesnou stránku prožívání různých tradic, které se setkávají v ohromném prostoru indického subkontinentu. Výstava vznikla v rámci projektu specifického výzkumu „Obraz, text a zvuk v mezináboženské a mezikulturní komunikaci“ (MUNI/A/1495/2020) a je dostupná i online.
Přijďte si s námi prohlédnout, poslechnout, přivonět, dotknout se a možná i ochutnat něco z indických tradic, které jsou spojeny s poměrně intenzivními smyslovými zážitky — barvami, zvuky, vůněmi a dalšími vjemy, které provázejí různé rituály a tvoří jejich klíčovou součást. Sejdeme se 4. května od 16:00 v budově J (přízemí = Krmítko), můžete se těšit i na drobné pohoštění v indickém stylu.
Co víte o působení žen na filozofické fakultě? Kolik studentek přijala fakulta v prvních letech a kdy se habilitovala první docentka? Vedle odpovědí na tyto otázky výstava představila také medailonky některých ženských osobností spojených s fakultou. Výstava k příležitosti oslav 100. výročí založení Masarykovy univerzity přibližuje veřejnosti působení žen ve výzkumném, pedagogickém, administrativním i celospolečenském prostoru filozofické fakulty. Ve stručnosti nastiňuje pozvolnou dráhu žen od minulosti po současnost, kdy se postupně etablovaly ve zpočátku muži dominovaném akademickém prostředí.
Výstava na základě dostupných podkladů ukazuje zastoupení mužů a žen v různých profesích potřebných pro fungování fakulty. Medailony známých i méně známých postav představují konkrétní osudy žen v minulosti i dnes a umožňují nahlédnout dobové proměny celospolečenských poměrů i šíři činností, jimž se ženy věnovaly a věnují.
Každodenní svět náboženských tradic celého světa a studium religionistiky mohou být dostupné i těm, kteří jsou ještě na středoškolském stupni studia. Kolegové Ústavu religionistiky připravili materiály se zajímavostmi z indické kultury a života společnosti pod hlavičkou univerzitního MjUNIonu. Vydejte se poznávat každodennost jiných kultur pohledem religionistů a vyzkoušejte si zábavné kvízy a otázky. Vhodné pro mladé dospělé od 15 let.
Indie odpradávna podněcuje představivost Evropanů a je pokládána za kolébku „východní moudrosti“, zemi asketů, jogínů, koření a barevných sárí, za nimiž se však skrývá také velká chudoba a sociální problémy. Poznejte s námi, jak vypadá společnost v Indii? Kdo ji tvoří a jaké dědičné role a společenská postavení lidé různorodých skupin a komunit zastávají? Připomeňte si dědictví koloniální minulosti, festivaly a svátky v Indii a ponořte se do některých z náboženských tradic, na které v Indii můžete narazit.
Populárně naučné texty a zábavné kvízy pro starší 15 let.
Vydejte se s námi na cestu historickou i současnou Indií.
Ústav religionistiky připravuje kurzy nejen pro prezenční a kombinované studium, ale materiály dostupné také studentům a studentkám Univerzity třetího věku. Podívejte se na některé z kurzů, které jsme v minulosti připravili, a na které se můžete těšit v následujících letech. Seznámíte se na nich například s klíčovými momenty náboženských dějin Evropy, proměnami evropské religiozity od vzestupu křesťanství z prostředí starověkých kultů, přes charakteristické podoby zbožnosti ve středověku a době reformace, i s otázkami spojenými se „sektami“ a kulty v moderní společnosti.
Kurz seznámí posluchače s klíčovými momenty náboženských dějin Evropy s cílem představit různorodé zdroje a vlivy, které ji zásadním způsobem formovaly a které stojí v pozadí dnešní nábožensky rozmanité mapy Evropy. Jednotlivé přednášky chronologicky sledují proměny evropské religiozity od vzestupu křesťanství z prostředí starověkých kultů, přes charakteristické podoby zbožnosti ve středověku a době reformace, až po otázky spojené se „sektami“ a kulty v moderní společnosti. Prostřednictvím dílčích sond se posluchači seznámí s podobami klíčových náboženských tradic v jejich vzájemném kontaktu i konfliktu, ale také s méně známými náboženskými proudy a jejich působením v kontextu dobových společenských změn. Přednášet budou přednášející z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU.
Program kurzu:
1. Historické okolnosti vzestupu křesťanství (Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.)
2. Středověké křesťanství: proměny mariánského kultu (PhDr. Iva Doležalová)
3. V kontaktu s „jiným“: islám, východní křesťanství a asijské tradice v evropské kultuře (Mgr. Jana Valtrová, Ph.D.)
4. Reformace jako proměna tělesné zkušenosti (Dr. phil. Anna Michalík Kvíčalová, MA)
5. Judaismus: Permanentní náboženská jinakost křesťanské Evropy (PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D.)
6. Počátky jógy v Evropě (Mgr. Milan Fujda, Ph.D.)
7. Buddhismus v Rusku: od carských dob po současnost (doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc.)
8. Nová náboženská hnutí: hrozba, nebo zdroj náboženského oživení? (Mgr. Jakub Cigán, Ph.D.)
Podrobný program ZDE.
O činnosti Ústavu religionistiky se nyní nemusíte dozvědět pouze ze čtení odborných a popularizačních textů. Poslechněte si, jak religionisté vysvětlují aktuální společenská témata a popisují některé z vědeckých výzkumů, kterým se na religionistice v Brně věnují.
Rozhlas Plus (30. duben 2022): Slovanští neopohané proti sobě bojují na straně Ukrajiny i Ruska, přibližuje religionista Matouš Vencálek
Konec dubna a začátek května je mezi Čechy, kteří jsou považováni za ateisty a nemají rádi náboženské instituce, prosycen spiritualitou, především pohanskou. „Odhaduji, že mezi nejsilněji u nás zastoupené bude patřit hnutí Wicca, tak jako jinde ve světě. Silné jsou u nás novodruidské skupiny a celkově i keltské pohanství a až potom keltské či slovanské rekonstrukcionismy,“ přibližuje religionista Matouš Vencálek z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně.
Rozhlas Plus (10. září 2021): Středověk nebyl zlatý věk víry. I tehdy měli lidé rádi diverzitu, ilegální obsah se šířil v rodinách, říká religionista David Zbíral
„Středověké inkviziční záznamy jsou takové policejní záznamy středověku,“ říká religionista David Zbíral z Masarykovy univerzity v Brně, šéf projektu DISSINET, který skládá dohromady údaje o inkvizičních záznamech. „Často bychom čekali záznamy o čarodějnických sabatech, ale ve většině jde o suché policejní záznamy o tom, jak se lidé spolu stýkali, prováděli nějaké rituály nebo si vyměňovali knihy, které byly v té době vnímány jako ilegální.“
Rádio Proglas - Studio Brno (12. květen 2021): Z regionálních studií - Novokřtěnecké památky na jižní Moravě přibližuje Jana Valtrová a Irena Valentová
V 16. století na jižní Moravě a v jejím okolí našli útočiště členové křesťanského reformního hnutí nazývaného novokřtěnci. Svojí činností utvářeli tehdejší tvář Moravy a stopy po jejich působení se na některých místech zachovaly dodnes. O tom, kdo to novokřtěnci byli a kde se s upomínkami na jejich život můžeme setkat, bude vyprávět pořad z brněnského studia Radia Proglas. Jeho průvodcem bude historička a religionistka Jana Valtrová a její studentka Irena Valentová.
Rozhlas Plus (2. leden 2021): Pandemie jako boží trest? Fake news se teď míchají s populistickým ezoterismem, říká religionista David Václavík
Nový koronavirus je boží trest za lidské prohřešky. Tato tvrzení zaznívají často nejen z úst zástupců křesťanství, ale i judaismu, islámu či alternativních náboženských systémů. „V momentě, kdy je člověk konfrontován se specifickou a obtížnou situací, tak paradoxně jeho první otázkou není, jak se z toho, dostat, ale co za touto krizí stojí,“ vysvětluje host Leonarda Plus religionista David Václavík.
Rozhlas Dvojka (23. srpen 2020): Jak naši předci vnímali svět pomocí smyslů? O čem vypovídají zvuky, které nás obklopují a co na nich zajímá historika? Hostem Anna Kvíčalová
Kde se vzala tradice, že žáci při výuce sedí v lavicích a poslouchají výklad učitele? Vnímali lidé zvuky lesa vždy jako něco, co je uklidňuje? Čemu říkáme akustický smog a jak se proti němu bránit? Moderuje sestra Angelika, hostem pořadu je religionistka Anna Kvíčalová z Ústavu religionistiky v Brně.
Rozhlas Plus (6. prosinec 2019): Extrémní rituály mohou prospívat zdraví. Jaký je evoluční význam náboženských rituálů? Odpovídají výzkumníci z laboratoře LEVYNA
Výzkumníci z Masarykovy univerzity se zaměřili na evoluční význam náboženských rituálů, jako je například propichování tváří, chůze po žhavém uhlí nebo ponoření se do ledové vody. Některé náboženské praktiky se pro pozorovatele zvenčí zdají zbytečně extrémní. Hinduisté si například nechávají během jednoho ze svých svátků každoročně propíchat těla množstvím jehel. Brněnští religionisté se rozhodli zjistit, jaké důsledky to má pro jejich zdraví. Podobné extrémní praktiky jsou totiž součástí mnoha náboženství. Odhalení jejich důsledků může pomoct vysvětlit, proč stále existují.
Rozhlas Plus (14. srpen 2019): Proč nás rituály dokážou zbavit stresu? Odpověď hledají brněnští vědci
Oblíbené rituály, jako je pití kávy nebo zalévání květin na balkóně, uklidňují. Popsat jejich účinky na lidský mozek se společně se svými kolegy rozhodl religionista Martin Lang z Masarykovy univerzity v Brně.
Rozhlas Apetýt (10. leden 2018): Rozhovor s Martinem Langem - Vztah rituálů a úzkostí
Martin Lang, čerstvě oceněný Nadací Neuron, religionista, aktuálně působící na americkém Harvardu, se ve svém výzkumu zabývá vztahem rituálů a úzkostí, kterou lidé prožívají. Nezajímají ho pouze rituály náboženské, ale např. také jen obyčejné pití ranní kávy.
Česká televize, Dobré ráno (24. červenec 2019): Bájné dědictví - Bájní Inkové
O historii civilizace Inků v pořadu Dobré ráno hovořil religionista Dalibor Papoušek z Masarykovy univerzity v Brně.
Česká televize, Historie.cs (2016): Mongolští nájezdníci na Moravě
Ve 13. století k nám vtrhly hordy Tatarů, co způsobily? V pořadu Historie hovořila o tématu religionistka Jana Valtrová z Masarykovy univerzity v Brně.
Česká televize, Dobré ráno (5. duben 2016): Nirvána a buddhismus
V pořadu Dobré ráno hovořil na téma Nirvána a buddhismus religionista Luboš Bělka z Masarykovy univerzity v Brně.
Televizní pořad Anatomie náboženství (2015): Třídílný televizní popularizační seriál
Třídílný televizní popularizační seriál věnovaný kognitivní religionistice. Religionistika prošla v posledních desetiletích dynamickou změnou. Na místo historického a teoretického bádání nastupuje vědecký výzkum kladoucí si zcela nové otázky o religiozitě člověka. Za použití vědění z oblasti psychologie, lékařství, neurověd nebo sociálního výzkumu se dnešní vědci snaží přijít na kloub otázkám typu: Proč se lidé vůbec chovají nábožensky? Co se děje v člověku při náboženském rituálu? Jedním z předních světových pracovišť, které hledá na tyto otázky odpověď, je centrum pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA sídlící v České republice. Snímek představuje jevy, s nimiž se setkáváme v náboženském chování člověka, jako jeho přirozenou součást. Umožní lépe pochopit, jak náboženství ovlivňuje vnímání a chování člověka a jak se promítá do jeho společenského života.
MOTAL, Jan, Aleš CHALUPA, Vladimír BAHNA, Jakub CIGÁN, Silvie KOTHEROVÁ, Eva KUNDTOVÁ KLOCOVÁ, Radek KUNDT a Martin LANG. Anatomie náboženství. Brno: Česká televize, 2015.
