Ediční řada Proměny náboženství

Studium nových náboženských hnutí dnes patří již ke klíčovým oblastem nejen religionistiky, ale také sociologie náboženství. V českém prostředí jde však až na výjimky spíše o zájem, který se omezuje na popis jednotlivých skupin. Naprosto opomíjena zůstává oblast metodologie jejich studia. Kniha Sociologie nových náboženských hnutí vznikla jako snaha tento handicap poněkud zmírnit. Její ambice však nespočívají v tom, že by měla být komplexním či snad dokonce vyčerpávajícím přehledem všech základních metodologických problémů, s nimiž se při studiu nových náboženských hnutí můžeme setkat. To by bylo nejen troufalé, ale v současné chvíli i těžko realizovatelné.

Cílem této knihy je něco jiného – prostřednictvím problémů, které jsou spojené s konceptualizací klíčových pojmů, s jejichž pomocí jsou označovány jednotlivé typy náboženských skupin zahrnované mezi nová náboženská hnutí, ukázat tenkou hranici mezi „vědeckou“ metodou a ideologií. Právě tato hranice je při studiu soudobého náboženského života často stírána tak, že původně vědecký pojmový aparát je využíván k inkvizičním tažením proti nepohodlným či jiným formám religiozity. Jinými slovy řečeno; autorovi knihy nejde o nic jiného než o jakousi genealogickou archeologii některých pojmů, s nimiž se při studiu nových náboženských hnutí můžeme setkat.

Prodejní cena: 220 Kč.

Šambhalský mýtus představuje jednu z tradičních forem tibetské buddhistické eschatologie. Mýtus samotný, jakož i rozmanitá výtvarná zobrazení s ním spojená, vyvolal v euroamerickém prostředí od 18. století dodnes velký zájem jak akademických badatelů, tak i západních buddhistů, mystiků, tibetofilů atp.

Kniha se zabývá šambhalským mýtem a jeho zobrazeními, jakož i jeho západní recepcí a svébytným přetvářením. Kromě Tibetu byla Šambhala neobyčejně populární i v dalších oblastech rozšíření tibetského buddhismu, jako je například Mongolsko a Burjatsko. Zde šambhalský mýtus v průběhu 20. století prodělával vlastní, na Tibetu nezávislý vývoj, politicky se aktualizoval, a to zejména ve dvacátých a třicátých letech.

Prodejní cena: 98 Kč.

Ke spokojenému lidskému životu patří, že svět má smysl. Téměř v každém detailu svého života i života společenství, v němž prožívá jednotlivé epizody svého bytí, musí člověk pociťovat sounáležitost s širším celkem. Svět, v němž žije, musí v jeho očích tvořit jednotu.

Ambivalentnost moderní doby spočívá v jejím tlaku na individualizaci, která však na druhou stranu vede k hledání jednoty. Tato dynamika není ničím ojedinělým, avšak pro lepší pochopení některých jevů současnosti je přínosné odhalit ji v jednotlivých sférách života dnešních lidí. Existuje několik oblastí lidského myšlení, kde toto téma hraje klíčovou roli. Většinou to jsou různé formy ideologie, v nichž se uplatňuje představa světa jako smysluplného celku. Mezi ty, jejichž legitimizační síla hledání jednoty je velmi silná, patří bezesporu náboženství a ekologie.

Publikace Hledání ztracené jednoty se snaží najít některá místa, v nichž dochází prolínání těchto dvou vizí světa. Soustřeďuje se na některé moderní verze náboženství a environmentalismu, tj. na vybraná nová náboženství a na některé proudy v současném environmentálním myšlení, které z náboženství čerpají a nacházejí v něm vhodný nástroj výkladu světa.

Prodejní cena: 98 Kč.

Mezi různými tradicemi a školami Buddhova učení, které po roce 1989 získaly v České republice své příznivce patří i jeho nejstarší podoba, theraváda. Není to však poprvé, kdy se objevují snahy ukotvit Buddhovo učení v naší zemi. Jedním z prvních, kteří se o to pokusili již v první polovině minulého století byl dr. ing. Leopold Procházka, český buddhista, velkopodnikatel, vynálezce a autor několika knih o buddhismu. Tato publikace přibližuje jeho život a dílo, stejně jako širší kontext šíření buddhismu na Západě, v němž se Procházkovo myšlení rozvíjelo. Střízlivé uchopení a osobní praxe Buddhova učení, které Procházka vyjádřil ve svých knihách Buddha a jeho učení (1926), Buddhismus světovým názorem, morálkou a náboženstvím (1928), O buddhistické meditaci (1930), Buddha a Kristus (1933), Besedování s bohem (1934), Kniha o skutečnosti podle Buddhova probuzenského učení (1939) zanechalo působivý odkaz i pro současného čtenáře.

Prodejní cena: 98 Kč.

Buddhismus je dnes globálním fenoménem, a to nejen díky svému geografickému rozšíření. V „globální vesnici“ je buddhismus silně internacionalizován - buddhisté z Asie šíří dharmu na Západě a západní buddhisté zase přinášejí podporu a nové impulsy pro oživování buddhismu v asijských zemích. V době globalizace sílí v buddhismu také reflexe globálních problémů (rozpor mezi bohatým Severem a chudým Jihem, otázka lidských práv či problém znečišťování životního prostředí) a snaha o jejich vysvětlení a řešení na základě buddhistických principů. Publikace Zelení bódhisattvové se snaží zachytit tento zřetelný obrat buddhismu k sociálním a environmentálním problémům a ilustrovat jej na příkladě několik význačných představitelů angažovaného buddhismu druhé poloviny 20. století.

Prodejní cena: 98 Kč.