Disertační práce „Moderní pohanská hudba v České republice“ je věnována analýze pohanských prvků v tvorbě vybraných kapel z České republiky, které se veřejně přiznávají k inspiraci v pohanství. Výzkum se nesl v interdisciplinárním duchu, a kromě textové a zvukové analýzy byl doplněn autorovým terénním, kvalitativním a kvantitativním výzkumem v prostředí současné pohanské hudební scény v České republice.
V teoretické části se disertační práce věnuje rozboru vědeckého a odborného diskurzu o pohanství, který podle názoru autora nejvíce ovlivňuje chápání pohanství v moderní pohanském hudbě. Analytická kapitola představuje klíčové pojmy, jako jsou žánr, scéna a folklor. Dále se věnuje dějinám moderní pohanské hudby ve světě a v České republice a rozboru konstrukce pohanství v tvorbě patnácti vybraných kapel, které jsou kategorizovány na základě žánrové příslušnosti (metal, folk a akustická hudba, punk, ambient).
Disertační práce se věnuje i pohledu fanoušků na moderní pohanskou hudbu, se zvláštním důrazem na její místo v identitě moderních pohanů. V závěru práce autor předkládá typologii moderních pohanských kapel z České republiky. Kategorizuje strategie konstrukce pohanství v hudbě na základě výsledků disertačního výzkumu do dvou kategorií: a) historicko-etnologické a b) novopohanské.
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
