Hudba je přirozenou součástí náboženských obřadů, recitací a slavností. Neodmyslitelným indickým hudebním nástrojem jsou nejrůznější tradiční bubny. Hraní na specifické typy bubnů a ostatních hudebních nástrojů bylo však v určitých oblastech vyhrazeno pouze jistým sociálním skupinám a příležitostem.
Mladí bubeníci oslavují na okraji jednoho z bombajských slumů svátek Ganéša Čaturthí připomínající zrození Ganéši, božstva se sloní hlavou. Bombaj, 2017.
Bubnování je v Indii nedílnou součástí festivalů, svátků a oslav, svateb i pohřbů, divadelních vystoupení i bollywoodských písní. Členové bubenických kast byli však v určitých oblastech považováni za sociálně níže postavené a často byli nuceni hrát na pohřbech a náboženských slavnostech bez nároku na odměnu. V indické společnosti se tyto kasty řadí mezi skupiny tzv. bývalých nedotýkatelných, dnes nazývaných dalité. Tato zhruba dvěstěmilionová menšina zaujímá v Indii přes 16 % celkové populace a je systematicky vystavena diskriminaci a násilí pro svůj sociální původ a způsoby obživy.
Jisté typy bubnů se používaly na dvorech velkých mahárádžů a při královských procesích, další sloužily pouze při náboženských obřadech v chrámech. Jiné bubny používali běžní Indové na vesnicích jako varování před nebezpečím či při provozování lidových zpěvů a tanců. Tyto příležitosti byly pak spojeny s bubeníky ze specifických kast, kteří mohli tuto činnost vykonávat.
Kasty jakožto tradiční dědičné příslušenství k určité skupině se vyznačují společným zaměstnáním, místem pobytu, linií předků či jménem. Hra na jistý typ bubnu tedy mohla představovat jak vysokou prestiž, tak za jiných okolností nízké postavení ve společnosti. Například buben typu parai dodnes v některých oblastech reprezentuje stigma a výraz diskriminace a ponížení.
Svátek v chrámu Šrí Mahéšvary provází hlasitý zvuk bubnů a dechových nástrojů. Triššúr, 2006.
Sedmidenní svátek boha Subrahmanji se odehrává na veřejném prostranství v okolí chrámu ve dne i dlouho do noci. Hlasitá hudba, v níž dominuje rytmické bubnování, provází procesí slonů nesoucích podobu (múrtí) božstva. Hlučných oslav na veřejném prostranství se účastní nejen vyznavači příslušného božstva, ale často v roli diváků také příslušníci jiných tradic, včetně místních křesťanů. Ti sice nevstupují přímo do chrámů zasvěcených indickým božstvům, nicméně účastní se doprovodných společenských aktivit. Bubny mají své důležité místo také v rituálech indických křesťanů.
Buben v tibetském buddhistickém chrámu, klášter Cchečhökling, Dharamsala, 2003.
V buddhistickém kontextu jsou bubny a další rytmické nástroje, jakými jsou např. činely, užívány při společných obřadních recitacích mnichů v chrámech. Zvuk slouží nejen k udržení rytmu recitací, ale je také obětinou, která má schopnost očistit jedince od neblahých důsledků jeho minulých činů.