Program

Program konference

  • 9:30-9:45

    Zahájení konference

  • 9:45-10:15

    Umění pěsti v tváři Boží: Interpretace antikřesťanského diskurzu v black metalu

    Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.

    (Akademie věd ČR, Sociologický ústav / Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

    Abstrakt: Metal je součástí tzv. temné okultury, která explicitně používá témata smrti, zla a koncepty západní démonologie, což je někdy navázáno i na různá explicitní protikřesťanská vyjádření. To je nejvíce patrné zejména v black metalu, který antikřesťasnkou rétorikou příliš nešetří. Příspěvek se bude věnovat podobám antikřesťanského diskurzu právě v black metalu, přičemž se jej bude snažit interpretovat jakožto 1) šokovou hodnotu black metalu související s jeho transgresivitou 2) projev antikřesťanské (či protináboženské) ideologie 3) kontrakulturní a protispolečenské vyjádření.

  • 10:15-10:45

    Transgrese, recese, nacionalismus a black metal: Případová studie kapely Peste Noire

    Bc. Jan Král

    (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

    Abstrakt: Od dob největších kontroverzí v 90. letech se stal satanismus vesměs tolerovanou součástí extrémně metalové image a kultury, podobně jako další témata, mezi něž patří misantropie, sexuální perverze či násilí. Black metal, často chápán jako nejextrémnější metalový žánr, však stále dokáže vzbudit značné kontroverze. Tzv. National Socialistic Black Metal (NSBM) je pak nezřídka pokládán za příliš transgresivní i v rámci metalové subkultury. Dokladem je rušení koncertů či bojkot podpory kapel, u kterých je třeba jen podezření z napojení na NSBM scénu. Tento příspěvek je případovou studií zaměřující se na francouzskou kapelu Peste Noire. Ta od své první demo nahrávky nazvané „Aryan Supremacy“ svéráznou kombinací transgrese, recese a provokace nechává své fanoušky i odpůrce na pochybách, zda jde o NSBM či nikoliv. Budou sledovány jednak narativy, kterými je prováděna apologie kapely, jednak ty, kterými je kapela démonizována. To bude doplněno analýzou rozhovorů s frontmanem kapely.

  • 10:45-11:00

    Přestávka

  • 11:00-11:30

    Metalový svätec Rob Halford: Prečo máme potrebu zbožšťovať našich obľúbených muzikantov?

    Mgr. Michal Puchovský

    (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

    Abstrakt: Konferenčný príspevok prispeje do debaty o podobách vzťahu medzi náboženstvom (presnejšieho náboženským slovníkom) a populárnou hudbou (konkrétne heavy metalom). Autor si všíma v metalovej komunite jav, ktorý môžeme pracovne označiť ako premenu významných hudobníkov na predmety kultu fanúšikov hudby. Prednáška sa zameria na osobu speváka kapely Judas Priest Roba Halforda, ktorý začiatkom osemdesiatych rokov dostal od fanúšikov prezývku „Metalový Boh“. Prečo sa práve on stal tou osobou, na ktorú sa upli mnohí hudobní nadšenci ako na druh moderného božstva? Odpovede na túto otázku naznačí najprv zameranie sa na socioekonomické korene metalu a analýza spôsobu reprodukcie heavy metalového žánru. Ďalej budú predstavené body, ktoré podľa autora príspevku urobili z Halforda vzor a prečo sa zo vzoru môže za určitých podmienok stať osoba s posvätnými kvalitami, ktoré prekračujú pôvodné umelecké ciele metalových hudobníkov. V závere prednášky budú predstavené ďalšie možné smery bádania v oblasti sociologického štúdia metalu ako chápaného ako jednu z možných náhrad náboženstva v modernej spoločnosti.

  • 11:30-12:00

    Metal ještě brutálnější: Fenomén animovaných kapel

    Bc. Daniela Vašková

    (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

    Abstrakt: Během posledních pár let se na scéně objevily dvě animované metalové skupiny – Dethklok a Belzebubs, které zažily nebo stále zažívají úspěch a svými fanoušky jsou mnohdy brány jako skutečné. Díky svému komiksovému či seriálovému původu začaly pronikat také na pole „mainstreamu“. Na této přednášce prodiskutuji, jakým způsobem jsou skupiny zpodobňovány, jak nakládají s transgresivními prvky, jaký obraz o metalové subkultuře šíří a také, jak je přijímán. Zaměřím se především na body, které obě skupiny spojují – mnohdy až nezřízenou brutalitu a parodické prvky, které vzbuzují rozdílné názory mezi metalovými fanoušky i většinovou společností.

  • 12:00-13:15

    Obědová pauza

  • 13:15-13:45

    Válečnický étos v metalové hudbě

    Mgr. Michal Hlavica

    (Akademie věd ČR, Archeologický ústav)

    Abstrakt: Příspěvek se pokusí nastínit možný alternativní (interdisciplinární) pohled na některé dominantní projevy metalové subkultury prostřednictvím komparace s některými raně středověkými společnostmi (vikingové, Slované), tj. společnostmi na něž se některé metalové podžánry přímo odkazují. Prostřednictvím hledání paralel mezi těmito společnostmi a dnešní dobou se pokouší zodpovědět otázku, proč je jedním z výrazných projevů metalové subkultury válečnický étos, ať již v projevech hmotných (dresscode, vizuální styl), tak nehmotných (lyrika, folklór). Pokouší se také ilustrovat možný přínos interdisciplinárního bádání a přínos kulturně antropologického bádání pro studium metalové subkultury a vice versa.

  • 13:45-14:15

    Odvrátená strana krásy: Estetika smrti vo vizuálnom prejave Treha Sektori

    Ing. Mgr. et Mgr. Andrej Kapcár

    (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

    Abstrakt: Projekt Treha Sektori je na dark ambientnej scéne medzičasom už etablovaným pojmom. Kritikmi vysoko hodnotená kombinácia experimentálnych zvukov a vizuálneho prejavu poskytuje ideálnu živnú pôdu na zamyslenie sa nad estetickým vnímaním dichotómie krásy a ohavnosti. Kým krásou sa z estetického hľadiska zaoberala široká škála bádateľov, od antických až po novodobých filozofov, ohavnosť stála vždy na okraji vedeckého záujmu. Tento príspevok v krátkosti na príklade Treha Sektori predstaví základné problémy s ktorými sa výskum stretáva, ako aj umelcovu interpretáciu významu vizuálnej stránky v jeho tvorbe.

  • 14:15-14:30

    Přestávka

  • 14:30-15:00

    „Romersk Katolsk svartmetall“: Reverorum ib Malacht a římský katolicismus mezi transgresivním subkulturním kapitálem a esoterickou exotickou jinakostí

    Matouš Mokrý

    (Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

    Abstrakt: Přestože odpor vůči křesťanství (především vůči jeho institucionálním variantám) je široce sdíleným étosem celé extrémní metalové scény, black metal antikřesťanství a povýšil na jeden z centrálních prvků své identity, jenž přetrvává i v tzv. „rituálním black metalu,“ specifickém subžánru charakteristickém systematickým využíváním esoterických prvků, aktivní účastí na esoterické scéně a pojímáním hudby coby jisté formy duchovní praxe. Na scéně rituálního black metalu však dnes překvapivě působí i Karl Emil Lundin a Karl Axel Mikael Ignatius Mårtensson, kteří v letech 2008–2009 konvertovali k římskému katolicismu a kteří ve svém hudebním projektu Reverorum ib Malacht vyjadřují katolické myšlenky. Jak bude v příspěvku ukázáno, nepravděpodobný úspěch projektu na scéně spočívá v tom, že Reverorum ib Malacht dokázal katolicismus prezentovat jako exotickou a tajemnou duchovní tradici (potenciálně atraktivní pro okultisty) a proměnit ho ve zdroj transgresivního subkulturního kapitálu.

  • 15:00-15:30

    Myrkur: Případ fanouškovského konzervatismu v black metalu

    Mgr. Jiří Lukl

    (Masarykova univerzita, Katedra anglistiky a amerikanistiky)

    Abstrakt: Sólový projekt Myrkur vyvolával od svého vzniku (a vlastně i před ním) spoustu otázek. Skutečnou kontroverzi pak mezi fanoušky tradičního black metalu spustilo zjištění, že za projektem stojí Amalie Bruun, která do té doby byla známá spíše jako performerka v indie-pop žánru. Odpor, který by se jinak nejspíš omezil na hudební produkci, se přenesl i na interpretku samotnou, která tak čelila a čelí různým slovním útokům, jež ve svém extrému měly podobu vyhrůžek smrtí. Následkem toho se kolem celého projektu vytvořil specifický diskurz, na jehož extrémních pólech na jedné straně stojí vyznavači black metalového konzervatismu, tvrdící, že podobný projekt nemá v této extrémní hudební formě svoje místo a derogativně jej označují jako "hipster black metal", na druhé straně pak ti, pro něž Myrkur znamená odvážné vystoupení ze zavedených pořádků black metalové hudby. Cílem tohoto příspěvku není rozhodnout, který pohled je platnější, ani jakkoli hodnotit hudební produkci Amalie Bruun. Spíše se jedná o pokus diskurz kolem Myrkur zmapovat a vystopovat možné tendence v rétorice black metalových fanoušků, které mohou mít omezenou platnost vis-á-vis Myrkur, které ale také mohou být obecnějšího charakteru.

  • 15:30-15:45

    Přestávka

  • 15:45-16:00

    Prezentace časopisu Spark

  • 16:00-16:45

    Přednáška speciálního hosta: "Okultní" vlivy v hudební a vizuální tvorbě Master’s Hammer 1987-2019: Reflexivně-retrospektivní pohled

    František Štorm

    František Štorm působil do roku 2008 jako vedoucí ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je zároveň známým grafikem, typografem a v neposlední řadě také vůdčí postavou metalové skupiny Master´s Hammer a členem projektu Mortal Cabinet. 


    Abstrakt: Příspěvek se bude věnovat retrospektivnímu pohledu na tvorbu skupiny Master’s Hammer od jejích počátků v roce 1987 až do současnosti. Bude se konkrétně zaměřovat na "okultní" tematiku v rámci hudební i vizuální tvorby Master’s Hammer a na jednotlivé zdroje, vlivy a inspirace, které se do tvorby skupiny promítaly a promítají. 

  • 16:45-17:30

    Diskuze s Františkem Štormem

  • 17:30-17:45

    Ukončení konference

  • 18:00-??:??

    Neformální posezení v Limbu