Tento článek se zaměřuje na kvantitativní analýzu ikonografických trendů ve vyobrazování božstev na mincích Římské říše v průběhu druhého a třetího století n. l., aby prozkoumal posuny v římské propagandě v kontextu vývoje a společenských tlaků v oblasti blahobytu, prosperity a politické stability. Vedle hlubšího vhledu do tématu římské císařské ideologie je hlavním cílem článku ověřit platnost tzv. hypotézy blahobytu z diskuse o kulturní evoluci. Hlavním argumentem této hypotézy je, že zvýšené bohatství a prosperita přispívá k většímu výskytu moralizujících témat v náboženství. Na základě srovnání ikonografických trendů na mincích Římské říše proti změnám ukazatelů blahobytu a prosperity pro období druhého a třetího století n. l. výsledky naznačují, že v dobách politické stability a prosperity kladla Římská říše na mincích častěji důraz na moralizující božstva než v dobách krize. Naproti tomu válečná božstva a božstva orientovaná na dominanci byla na mincích častěji propagována v neklidných dobách. Výsledky této případové studie tedy podporují argumenty hypotézy blahobytu.
Článek: https://doi.org/10.1515/opar-2022-0308