Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Abstrakt: Vypalování kostelů bylo spjato zejména s radikální blackmetalovou norskou subkulturou 90. let, která následně těmito transgresivními činy inspirovala i další sympatizanty jinde ve světě. Obrazy hořících kostelů se staly jednou ze značek ortodoxnějšího black metalu a dodnes tvoří součástí jeho symbolického portfolia i vlastní identitotvorné mytologie, ve které vystupují postavy paličů kostelů jako Varg Vikernes, Euronymous, Faust a další. Příspěvek se zabývá otázkou, jak se na pálení kostelů v dívají blackmetalisté v Česku. Konkrétněji, jak tyto činy interpretují a zda s nimi souhlasí. K tomu účelu budou použita data z 5 krátkých rozhovorů s black/pagan metalisty, které pocházejí z roku 2017.

Bc. Matouš Mokrý

(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

Abstrakt: Blackmetalové hojné nakládání s temnou okultní symbolikou, pohanskými a válečnickými motivy, romantismem zaměřeným na temné stránky přírody a člověka, stejně tak jako pálení kostelů a z toho vyplývající mediální viditelnost z této hudební scény udělaly známý prostor obývaný diskurzy a symboly, jež byly a jsou přítomné i u různých představitelů (především temných) esoterických alternativních religiozit, a esoteričtí aktéři tak mohli a mohou tento rezervoár symbolů a praktik využít k propagaci vlastních názorů jak uvnitř scény, tak vně ní. Tento hudební směr je v současnosti reflektován i v textech tradicionalistického a thelémitského slovenského autora Sebastiána Jahiče, jenž se pomalu ale jistě stává jedním z důležitých hlasů české a slovenské esoterické a magické scény. Cílem tohoto příspěvku je tak pokusit se shrnout hlavní body Jahičova myšlení o black metalu a zasadit black metal do širšího kontextu jeho duchovních a společenských názorů odmítajících současnou liberální společnost.

Lukáš Kaplan

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Abstrakt: Globálny charakter metalovej hudby dovoľuje prakticky všetkým svetovým kultúram prispievať do jej vývoja a vďaka tomu môžeme dnes metalovú hudbu považovať za jeden z najpestrejších hudobných žánrov po hudobnej ale aj tematickej stránke. Svoj odraz v nej zanechali aj náboženské tradície východnej Ázie, aj keď tieto prúdy nie sú v západnom svete až tak populárne. Prednáška sa venuje zmapovaniu týchto aspektov v metalovej hudbe a jej subkultúre. Predostrie pohľad na ich prenikanie do západnej kultúry, predovšetkým umenia a následné rozdelenie do kategórií podľa významnosti ich zapojenia na príkladoch niekoľkých kapiel. Na záver prebehne menšia analýza kapely Cult of Fire, ktorá je významným prispievateľom do tohto žánru v našich končinách.

PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D.

(Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)

Abstrakt: V příspěvku si ukážeme a analyzujeme několik (para)religiosních prvků, které nápadně odlišují metalovou komunitu od jiných hudebních fanouškovských hnutí, takže tvoří jistou formu ekklésie, komunitu spjatou jak navenek, tak dovnitř, které dodávají religiosní prvky nejen textové náměty, ale dokonce naopak často jsou ovlivněny stavem mysli komunity, takže se utváří vzájemně se posilující vazby, ba pocitu exklusivity. Ukážeme si příklady na metalovou kosmogonii i eschatologii, ba i soteriologii.

Mgr. Michal Puchovský

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Abstrakt: Cieľom konferenčného príspevku je predstaviť „pohanské“ prvky v tvorbe moravskej ethno-doommetalovej kapely Silent Stream Of Godless Elegy (SSOGE). Skupina pod vedením gitaristu Radka Hajdu patrí k pionierom spájania metalu a folklóru v českom prostredí. Primárne sa prednáška bude venovať textovej analýze motívov, ktoré môžeme v textoch "Silentov" asociovať s moderným pohanstvom. Príspevok sa bude pýtať, akým spôsobom sú dochované informácie o predkresťanskej viere Slovanov (re)interpretované v tvorbe SSOGE a ako sa tradičná doomová téma bezmocnosti prepojila s (novo)pohanskou estetikou. Konferenčný príspevok predstaví predbežné závery z jednej kapitoly dizertačnej práce prednášajúceho.

Mgr. Gabriela Stašová

(nezávislá badatelka)

Abstrakt: Příspěvek Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře volně navazuje na diplomovou práci Sociologie metalové hudby: Metalový fanoušek v kontextu subkultury a vkusu, která se věnovala problematice posluchačů metalu a jejich postojům k subkultuře a hudbě samotné. Součástí diplomové práce byl kvantitativní i kvalitativní výzkum, který byl realizován přímo s posluchači metalové hudby, a následovala komparace výsledků. Nejzajímavější částí byla kvalitativní část výzkumu, která byla vyhodnocena metodou rámcové analýzy. Diplomová práce tedy propojovala stránku muzikologickou a sociologickou, přičemž její techniky a postupy byly konzultovány s pedagogy obou těchto kateder. Na nejzajímavějších výsledcích kvalitativního výzkumu bude také příspěvek postaven. Přestože má diplomová práce, reflektovala a nastínila mnohem více problémů a témat, která obestírají metalovou hudbu od jejích počátků, výzkum českého metalového posluchače se ukázal jako stěžejní cesta dalšího možného bádání.