Otevření místnosti konference

Záhájení konference

České metal studies: Přehled, výzvy, perspektivy II

Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Příspěvek se bude orientovat na kritické zhodnocení dosavadní české odborné produkce ohledně metalu. Zvláště se pak zaměří na texty, které vznikly během 5 let v rámci Czech Metal Studies. Bude se snažit ukázat, jakými směry se české bádání o metalu vydávalo a jaká témata a metalové směry řešilo. Zároveň se bude snažit diskutovat možné výzvy, perspektivy a další kroky v rámci českého studia metalu.

Hlavní přednáška

PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. (Sociologický ústav Akademie věd ČR)

Marta Kolářová pracuje v Sociologickém ústavu AV ČR a vyučuje na Univerzitě Karlově v Praze. Studovala genderová studia na Sussex University ve Velké Británii a jako stipendistka Fulbrightova programu na Rutgers University v USA. Zaměřuje se na sociální hnutí, subkultury, životní styl a gender v globální a lokální perspektivě. Vydala knihy Protest proti globalizaci: gender a feministická kritika (2009) a Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v současné ČR (2011, obě Sociologické nakladatelství). Publikuje články v odborných časopisech (Feminist Review, Czech Sociological Review, Český lid). V současnosti zkoumá „eko-bio“ subkulturu a DIY životní styly také ve vztahu k alternativní spiritualitě. Odborný profil viz také na https://www.soc.cas.cz/lide/marta-kolarova.

Čarodějky a mužská bratrstva: Genderové aspekty subkultur

Žen v subkulturách přibývá, ale je jich stále méně než mužů a hrají odlišné role. Přednáška se zaměří na genderové aspekty hudebních subkultur mládeže. Představí empirický výzkum o genderu v punku a hip-hopu, který zkoumal strategie žen k prosazení se v mužsky dominovaných subkulturách. Bude uvažovat o genderových aspektech subkultur na úrovni participace, rolí a identit mužů a žen v kontextu subkulturních hodnot, stylu a symbolů, jak obecně, tak i v metalu. 

Přestávka

Za vším hledej muže? Motivační zdroje poslechu metalu u ženského publika

Mgr. Gabriela Stašová

(nezávislá badatelka; abs. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra muzikologie / Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie)

Příspěvek vychází z dílčí části výzkumu ženského metalového publika, který v současné době realizuji, reflektující motivační zdroje poslechu metalu u ženské části této subkultury. Jak vnímají ženy – metalistky metalovou subkulturu jako takovou a do jaké míry přebírají její zažité archaické vzorce? Hraje v jejich příklonu k metalové komunitě roli vizuální styl a subkultura samotná, anebo hraje prim opravdu hudba? Jsou formativními faktory rodina a zázemí? A v neposlední řadě – volí ženy jako svůj styl metal kvůli sobě, anebo kvůli partnerovi, který je již v subkultuře zainteresován? Ženy v metalové subkultuře zaujímají čím dál větší prostor, který se zvětšuje jak v rámci zázemí pro fanynky, tak i pro hudebnice. Fanynky jako takové pak tvoří komunitu v komunitě, která vnímá některé jevy specificky v ohledu na empirickou individuální zkušenost. Příspěvek reprezentuje prozatímní výsledky kvalitativního výzkumu, realizovaného prostřednictvím sedmnácti polostrukturovaných rozhovorů s členkami metalové subkultury, a také vlastního zúčastněného pozorování z hlediska „insiderské“ pozice.

"Ta muzika musí mít koule!": Performance maskulinity v českém brutal death metalu

Mgr. Anna Marie Hradecká

(nezávislá badatelka; abs. Univerzita Karlova, Ústav hudební vědy)

Příspěvek se zabývá otázkou performance maskulinity v českém brutal death metalu. Participanty žánru v pozici účinkujících i publika jsou až na výjimky muži. Výzkum potvrdil, že zásadním estetickým kritériem je zde brutalita, tvrdost, extrémnost a další hodnoty, jež se participantům pojí se souborem představ o určitém ideálu dominantního mužství. O dosažení těchto hodnot v co možná největší míře je usilováno volbou konkrétních hudebních prostředků a námětů skladeb, dále v odívání hudebníků i publika, v jejich aktech jednání i v ustálených pohybech a tancích během hudební produkce. Na základě analýzy tohoto souboru hodnot i způsobů jejich manifestace zkoumám, jak jsou v daném prostředí performovány různé typy maskulinity i genderové modely obecně. Materiálem pro analýzu jsou zápisky ze zúčastněného pozorování v prostředí koncertů a festivalů, rozhovory s participanty a hudební, textový a obrazový materiál. Ve svém uvažování vycházím především z teorie performativních aktů Judith Butler.

Oběd

Prostor pro neformální diskuzi účastníků konference na dvoře FF MU

Problematika životního prostředí v textech metalových hudebníků a hudebníků v žánrech příbuzných metalu

Bc. Lucie Šulcová

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Problematikou životního prostředí a změny klimatu se zabývají odborníci napříč mnoha různými obory. Mimo vědce se o toto téma zajímají i hudebníci (nejen) na metalové scéně. Příspěvek si klade za cíl zanalyzovat postoje hudebníků k tomu, jak se v posledních desítkách let radikálně mění stav klimatu a jaký má dopad na existenci celých ekosystémů a společenství lidí. K tomuto účelu budou využity převážně texty skladeb a taktéž odpovědi z rozhovorů s hudebníky, kteří hrají metalovou, případně metalu příbuznou hudbu (například metalcore).

Stávání se tíhou: Diference intenzit a metalová hudba

Bc. Vojtěch Volák

(Univerzita Karlova, Katedra elektronické kultury a sémiotiky)

Metalová hudba je termín, jenž v současné době slouží jako označení pro přehršel různých žánrových typů, které vznikly od počátku heavy metalové hudby v sedmdesátých letech minulého století. Některé z těchto žánrů se vzájemně významně liší na mnoha úrovních, včetně hlavních sonických (a jiných) charakteristik, které v některých případech mohou býti i čistě polárně opoziční. Stejně tomu tak je při zkoumání historického vývoje kvalit metalové hudby, kde se těžko hledají společné charakteristiky již zmíněné heavy metalové hudby se současnými metalovými subžánry, kde posluchači neobeznámeni s jejich náležitostmi v některých případech selhávají v samotném rozlišení daných zvuků jako zvuků hudebních. Tento příspěvek se tak soustředí na hlavní kontextuální charakteristiku, která je s metalovou hudbou nejčastěji spojována – tíha (aj. heaviness) – a snaží se popsat proces, kterým (nejenom) metalová hudba této charakteristiky dosahuje. Práce vychází z neesencialistické pozice filozofie diference Gillese Deleuze, skrze kterou vytváří základní pojmový základ pro procesuální vnímání idejí jako multiplicit a tedy i pozici pro zkoumání metalové hudby jako procesu stávání-se-tíhou a snaží se tak zodpovědět na otázku „Za jakých podmínek se hudba stává hudbou metalovou?“.

Přestávka

Jsou emaři ve skutečnosti metalisté? Ke vztahu subkulturní identity a hudebních preferencí

Mgr. Martin Heřmanský, Ph.D.

(Univerzita Karlova, Katedra sociální a kulturní antropologie)

Emo, podobně jako metal, lze nahlížet jako jednu z hudebních subkultur, tedy systém idejí spojovaný s konzumpcí určitého hudebního žánru a z něj vycházejících identit. V případě emo subkultury by tímto žánrem mělo být emo (resp. emocore - emocionální hardcore). Nicméně česká emo scéna (zejména s centrem v Praze, v omezené míře i v Brně), kterou jsem etnograficky zkoumal v letech 2013-2015, až na ojedinělé výjimky hudbu skupin hrajících emo (ani v jedné z jeho tzv. čtyř vln) nejenže nekonzumovala, ale často dokonce ani neznala, a preferovaným hudebním žánrem byl metalcore nebo deathcore, tedy fúzní žánry hardcore a metalu obvykle nahlížené jako metalové subžánry. Znamená to tedy, že tito emaři jsou ve skutečnosti metalisté? Na základě této kontroverzní otázky se bude příspěvek věnovat otázce vztahu subkulturních identit, hudebních preferencí a praktik spojených s konzumpcí hudby.

Démonologická ikonicita a pro-drogový sentiment ako konštrukcia a vyjadrenie proti-establishmentových postojov u vybraných stoner/doom kapiel

Bc. Marko Orlovský

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

V rámci žánru stoner/doom metal je vo viacerých prípadoch prítomná inklinácia k prepájaniu rôznych démonologických prvkov a drogovej (prevažne marihuanovej) tematiky. Mimo obecnejšie vysvetlenie tohto pop-kultúrneho trendu a jeho pôvodu v zárodkoch metalu je možné hľadať alternatívne perspektívy na túto fúziu. Príspevok ponúkne práve jednu z možných interpretačných perspektív. Konkrétne sa jedná o vyjadrovanie pozitívneho sentimentu voči drogovej kultúre a vymedzovaniu sa voči protidrogovému establishmentu, ktorý stále prejavuje perzekučné tendencie. Práve implementovaním a otvoreným prijatím démonologickej ikonicity, vychádzajúcej z dominantného židokresťanského diskurzu, v ktorom predstavuje obludnú „inakosť“, sa manifestuje odmietnutie konformity, ktorá je prejavom náboženskej a politickej hegemónie. V dôsledku má tento jav inherentne politické stanovisko. Na ukážku budú predstavené vybrané kapely (napr. Bongzilla, Electric Wizard, Belzebong) a ich práca s danými motívmi.

Neoficiální afterparty v klubu M13 Rock Hell