Sebastian Kheml, Tomáš Glomb a Aleš Chalupa odhalili pomocí prostorové analýzy možnou souvislost mezi malárií a výskytem léčitelských kultů v římské Itálii

Nová studie publikovaná v časopise Open Archaeology od autorů Sebastiana Khemla, Tomáše Glomba a Aleše Chalupy zkoumá, jakým způsobem malárie ovlivňovala náboženský život v Římské říši. Autoři kombinují tradiční historiografické metody s prostorovou analýzou v prostředí geografických informačních systémů (GIS) a zjišťují, zda rozšíření antických lékařských kultů zasvěcených Asklépiovi a Apollónovi prostorově odpovídá oblastem ohroženým malárií v římské Itálii, na Sicílii a Sardinii. S využitím digitalizované verze tzv. Torelliho mapy z 19. století, která zachycuje rozšíření malárie před její eradikací, a epigrafických dat z databáze Latin Inscriptions in Space and Time (LIST) porovnali nápisy léčebných božstev s nápisy dalších sedmi římských bohů, mezi něž patřili Jupiter, Minerva, Merkur či Herkules.

Výsledky výrazně podporují hypotézu, že riziko malárie bylo jedním z faktorů přispívajících k šíření lékařských kultů. Provincie a regiony s větším podílem malarických oblastí, jako Latium et Campania, Etrurie nebo Sardinie, vykazují statisticky významně vyšší podíl nápisů věnovaných Asklépiovi a Apollónovi. Analýza prostorové blízkosti dále ukázala, že polovina všech lokalit s Asklépiovými nápisy se nachází přibližně do 2,4 km od nejbližší malarické zóny, tedy výrazně blíže než u kteréhokoli jiného zkoumaného božstva. Autoři tyto výsledky interpretují jako doklad toho, že endemická malárie pravděpodobně ovlivňovala náboženské preference římských komunit a ukazují tak, jak environmentální tlaky přispívaly k žitému náboženství v antice.