Soutěž Nejkrásnější české knihy roku 2025 zná své vítěze. Mezi stovkami přihlášených publikací v letošním klání designu a knižní estetiky oslnily odbornou porotu objemné svazky s názvem Tibetské deníky 1954 z brněnského nakladatelství Host, které získaly první místo v kategorii Krásná literatura. Unikátní kritické vydání soukromých zápisků režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše, které do podmanivé vizuální podoby přetvořila grafička Alena Gratiasová, nabízí nejen mimořádný čtenářský zážitek, ale i mistrovské polygrafické zpracování.
Prestižní soutěž s dlouholetou tradicí, pořádaná Ministerstvem kultury ČR a Památníkem národního písemnictví (Muzeem literatury), každoročně motivuje nakladatele, autory i tiskaře k posouvání hranic knižního designu. V silné konkurenci 61. ročníku bodoval vedle tramvajového atlasu či básnických sbírek právě unikátní počin nakladatelství Host – dvoudílné paralelní deníky vůbec prvních československých návštěvníků Lhasy.
Kameraman Josef Vaniš a režisér Vladimír Sís strávili v Tibetu v roce 1954 téměř devět měsíců a zachytili zemi v klíčovém historickém momentu jen pár let po čínské okupaci. Jejich autentické, tehdy ještě cenzurou nepoznamenané zápisky doplňuje velké množství dosud nepublikovaných fotografií a setkání s tehdy osmnáctiletým dalajlamou. Odbornou redakci a kritické vydání těchto vzácných textů si vzali na starost religionisté a buddhologové Luboš Bělka a Martin Špirk společně se sinoložkou Kamilou Hladíkovou. Výjimečnost obsahu se v tomto případě dokonale potkala s formou, což potvrzuje i první příčka z tiskařských dílen Tiskáren Havlíčkův Brod.
Kompletní výsledky a přehled oceněných děl v jednotlivých kategoriích si můžete prohlédnout v aktualitách na portálu Kosmas.
Podrobnou designovou analýzu vítězných knižních titulů včetně Tibetských deníků přináší článek na Czechdesign.
Atmosféru a radost ze slavnostního předávání cen v pražském Studiu Hrdinů si můžete připomenout prostřednictvím videa na Facebooku nakladatelství Host.
Náboženství z šaliny se vrací k tématu, které při prvním natáčení zůstalo otevřené: jsou superhrdinové a rockové legendy užitečně srovnatelné s mýty a náboženskými postavami — a věří jim lidé podobně?
Jak lze pomocí digitálních metod zkoumat náboženství, aktivismus nebo společenské změny? Tereza Menšíková propojuje etnografii s analýzou rozsáhlých online dat. V rozhovoru přibližuje možnosti i limity digitálních humanitních věd a vysvětluje, proč je v interpretaci dat klíčová i detailní znalost terénu.
