Před více než sto lety si čeští religionisté začali klást otázku, zda je asijský buddhismus vůbec vhodný pro evropského člověka. Religionistka Jana Valtrová ve svém textu ukazuje, že skutečnou odpověď v praxi přinesl až dánský lama Ole Nydahl se svým hnutím Buddhismus Diamantové cesty. Jak se stalo, že náboženský směr, který čeští cestovatelé na počátku 20. století označovali za zvrhlý, dnes v západním světě zapustil tak hluboké kořeny? Přečtěte si její analýzu fascinujícího procesu adaptace tibetské tradice, která dokázala oslovit tisíce lidí na Západě
Nedávné úmrtí charismatického dánského učitele Oleho Nydahla uzavřelo významnou kapitolu šíření tibetského buddhismu na Západě. Společně se svou první manželkou Hannah dokázal přetvořit tradiční učení školy Karma Kagjü do civilní podoby, která klade důraz na individuální svobodu a prožívání světa. Religionistka Jana Valtrová se ve svém článku pro Deník Referendum ohlíží za stoletou historií snah o přenos tohoto učení do českého i evropského prostředí. Ukazuje, jak se původně silně kritizovaný a odmítaný směr proměnil v úspěšný globální fenomén, jehož myšlenkový „transplantát“ se v našich zeměpisných šířkách plně ujal.
Celý článek Jany Valtrové si můžete přečíst přímo na stránkách Deníku Referendum: „Jest buddhismus náboženství vhodné pro Evropana?“ Otázka pro celé jedno století.
Náboženství z šaliny se vrací k tématu, které při prvním natáčení zůstalo otevřené: jsou superhrdinové a rockové legendy užitečně srovnatelné s mýty a náboženskými postavami — a věří jim lidé podobně?
Anestis obhájil disertaci s názvem A Computational Assessment of McNeill and Stark on Christian Expansion during the Antonine Plague and the Plague of Cyprian a úspěšně složil doktorskou zkoušku. Obhajoba proběhla 29. června 2026.
