Tento průnik okultismu do digitálního prostoru má ve hrách různou podobu. Výzkum analyzuje, jak videohry neslouží pouze jako pasivní médium, ale fungují přímo jako reprezentativní a participativní platformy pro magické a okultní praktiky. Práce se zaměřuje na historický vývoj magických narativů, specifické prostorové a symbolické funkce herních prostředí, vliv magie chaosu (Chaos Magick) a na rostoucí technologické paradigma uvnitř samotného ezoterismu.
K hlubšímu porozumění tohoto fenoménu využívá práce narativní analýzu, historickou kontextualizaci a digitální antropologii. Zkoumá tak hluboce propletený vztah mezi digitální zábavou a ezoterickým myšlením v současném kulturním diskurzu. Výsledkem této úspěšně obhájené disertace je ucelený teoretický rámec, který vysvětluje, jak přesně videohry slouží jako moderní prostory pro tzv. znovuzkouzlení (re-enchantment) současného světa a jak se podílejí na formování moderní magické praxe.
Celá práce je k dispozici zde.